Ayleidi, nazýváni též Vnitrozemští či Divocí mérové, ovládají naprostou většinu Tamrielu. Jedná se o sadistické méry, kteří vybudovali první kulturu a říši v dějinách Nirnu a jsou na to patřičně hrdí. Pravda je, že se tak stalo na základě dvou věcí – mocné magie a otrocké práce Nédů. Ayleidská říše je složena z více městských království, kterým vládnou individuální králové či královny.
Nejmocnější z Ayleidů je Velekrál sídlící ve skvostné Bílo-zlaté věži v srdci kontinentu. Jeho nejbližší dvořané se nazývají Neopeření. Nyní se ale se svými věrnými vydal osobně zjistit, jaké problémy že se to dějí v okolí dwemérského dolu poblíž velké otrocké kolonie. Vznešená kultura se vydává do pustin. A pokud jde sám Velekrál, znamená to, že by se mohli objevit i jeho daedričtí Aurorani.
Šlechtu doprovází šik Rarohů (ayleidských bojovníků), strážců hlídajících za normálních okolností Bílo-zlatou věž.
Ayleidi se honosí zlatavou až bronzovou pokožkou, špičatýma ušima a většinou dlouhými vlasy. Někteří však preferují esteticky upravené vousy. Běžné bývá i obličejové malování. Hlavními prvky odívání jsou zlatá a černá, oblíbené jsou ptačí motivy, jako peří či pařáty.
Neopeření, jakožto Ayleidská smetánka, jsou ve srovnání s Nédy magicky mnohem nadanější a také mají přístup ke kvalitnějšímu vybavení. To ovšem neznamená, že si ho nemusí svým zlepšováním zasloužit.
Vybavení a oděv Rarohů je poněkud méně nákladný, avšak jedná se o hrdé Ayleidy, vedle kterých vojáci jiných národů připomínají otrhané nuzáky. Rarozi jsou šikováni ze všech Zaměření.
-Počet všech hráčů: cca 30
Neopeření počet: 10
-Členové u dvora krále Umarila, jádro Ayleidské armády.
-Jedná se o frakci vhodnou spíše pro zkušenější hráče
-Kouzelníci: Začínají na úrovni: Novic ve vybrané fakultě a znají všechna kouzla 1. a 1 kouzlo 2. úrovně ve vybrané fakultě, Můžou začínat s: holí nebo pobočkou do 60cm, -Válečníci: Můžou začínat se: s 1x zbraní do 140cm a 1x pobočku (dýka 30 cm),
-Roguny: Můžou začínat se: svoji hlavní zbraní (luk/kuše, až 10 střel), 1x dýkou do 30cm nebo 1x jednoručkou do 90cm, 1x vrhací zbraní
Rarozi počet: cca 20
-Jsou to služebníci a válečníci v doprovodu krále Umarila.
-Jedná se o frakci vhodnou i pro začínající hráče
-Kouzelníci: Začínají na úrovni: Učedník ve vybrané fakultě a znají 2 kouzla 1. úrovně ve vybrané fakultě, Můžou začínat s: holí a nebo pobočkou do 60cm,
-Válečníci: Můžou začínat se: svojí jednoruční zbraní do 90cm a pobočkou (dýkou 30cm), -Roguny: 1x dýkou do 40cm nebo 1x jednoručkou do 90cm, 1x vrhací zbraní
Inspiromat na kostýmy: Zde.
Kdo chce hrát Ayleida a nemá nápad na postavu, nechť napíše na orgmail – věc: Ayleidi – Edalbovi; a mérský pán jim nabídne role, které pomohou vyladit atmosféru u dvora v návaznosti na již existující anebo naopak chybějící.
U dvora Ayleidů
Bohatě zdobenou komnatou mrkala studená světélka, jako by někdo mezi hedvábné závěsy rozhodil náruč hvězd. Bledá, namodralá záře se mihotala v četných tepaných lampičkách, prýštila z krystalů, vsazených do kovových stojanů na stěnách a přelévala se v orbech a glóbech, skrytých
ve výklencích. Svit dvou měsíců, vtékající dovnitř vysokým oknem, se s ní jemně mísil a podtrhoval krásu bílého mramoru, zručného zlacení a drahých látek.Uprostřed všeho přepychu sdílely dvě nadlidsky krásné ženy karafu vína, mísu exotického ovoce a porci čerstvých klepů.
„… a všechny jsme musely obdivovat její nejnovější šaty. Něco tak otřesného jsem dlouho neviděla – jak si může někdo k okrové říze vzít korálově červenou pelerínu?“ shodila uhrančivá tmavovláska z nohou vyšívané střevíce.
„Irro, drahoušku, to nemyslíš vážně! Královna by si přece měla obstarat něco vkusného,“ soucitně se usmála na svou družku rusovlasá společnice. Jako by do toho medového úsměvu někdo přimíchal oměj.
„Ah, zajisté. Ale bavíme se o Omnis z Morandy. Tam nemůžeš mít příliš vysoká očekávání,“ zastrčila si hostitelka uvolněný pramen vlasů za dlouhé, špičaté ucho. Pak dolila číše.
„Tedy na tvůj úspěch a na další misi?“
„Děkuji, Larroth. Na další misi,“ zazvonilo o sebe broušené sklo. „Snad mi příště svěří nějaký zábavnější úkol,“ teatrálně si povzdechla Irra.
„Neříkej, že ses nudila. Zrovna ty a zrovna u dvora,“ nezúčastněně si pohrávala rusovlasá Larroth s perutěmi černého jeřába na svém vějíři.
„Ty by ses nenudila? Majetkové záležitosti království, které jsou přísně tajné a o kterých
už dávno víme. Otroci, ztrácející se v čím dál větších počtech – to máme u nás také. Já vážně nevím, jestli jsou tak hloupí, že si myslí, že je v divočině nic nesežere, ale ať si to pro mě za mě užijí. Nové služebnictvo se dá vždycky někde opatřit, stejně se množí jako králíci a nerozeznáš jednoho od druhého. I stažení z kůže vypadají všichni stejně. Pak drobné nepříjemnosti s Dweméry, nic podstatného. Odstřelili kdesi půl hory a Velekrál kdoví proč soptil jak čerstvě probuzený vulkán. Jediné trochu zajímavější téma byli nemrtví.„Nemrtví? Jak to myslíš?“
„Zombie a přízraky. Oživlá těla, a naopak i pár zjevení bez těl. Nějak se to začíná množit, mají tam s nimi trochu problémy.“ Spokojeně upila vína a škodolibě dodala „inu, přejme jim to, že?“
„Tak tak, trocha zábavy, zejména pro nás. Nevyjdeme si do západní zahrady ke Sténající fontáně?“
„Možná na chvilku. Ke své lítosti tě tam budu asi muset zanechat. Královská suita pravděpodobně ví, že jsem se vrátila, a měla bych tedy včas podat hlášení.“ Dvě elegantní ženské postavy se s šustěním drahých rouch ztratily v šeru sloupoví. Jen přízračně krásná světélka dál tančila komnatou Bílo-zlaté věže, netečná k úlisnostem, intrikám i krutostem, okouzlující ve své čistotě. Jako by někdo rozhodil náruč hvězd.